1.

Typewriter

Je 15. listopadu, přesně sedm měsíců od „zaklapnutí“ mého Deníku. Ušla jsem od té doby velký kus cesty a přesto (nebo možná právě proto) se dnes vracím na místo činu.

Za těch sedm měsíců se toho u mě dost změnilo. Začala jsem zase nosit sukně, zamilovala se do Paulieho a několikrát změnila svůj účes (naposledy včera a svým vlasům se za to budu sakra dlouho omlouvat).

Jedna věc je však stále stejná – má láska ke psaní. A proto teď znovu a s úsměvem vstupuji do toho českého blogspotového rybníčka. Oh, jako by to bylo včera, kdy jsem napsala první stránku Deníku. Ale dost už bylo sentimentu, je čas vykročit vstříc budoucnosti a přivítat na světě mé nové internetové dítko. Vítej, maličký!

A kdo že tedy vlastně jsem a co tady dělám?

Za svůj sedmnáct let dlouhý život jsem získala již spoustu pomyslných nálepek a označení – jsem dcera, sestra, kamarádka, studentka a nově znovu se ze mě dnešním dnem pomalými krůčky stává bloggerka.

A co tady dělám? Sama ještě přesně nevím, kterou cestou se můj blog vydá. Jedno je však jisté, pomocí fotografií a textů bych Vás chtěla vzít na procházku svým světem. Světem plným knih, roztomilých věcí a černého čaje. Pojďte dál .

K.

zdroj obrázku: Tumblr, upraveno






Komentáře

Okomentovat

Buďte milí, prosím.

Populární příspěvky z tohoto blogu

6/11/2018

Napiš mi!

žena, růže, píseň, kost