2/11/2017



Vyhodila jsem to do koše,
všechny ty představy, plány a ideály malý Klárky.
Všechny ty naivní sny mýho mladšího já
sepsaný na papíře.
Věci, který se nikdy nesplní
a
lidi, kteří už se nikdy nevrátí. 
Životní plán mýho šestnáctiletýho já.
Je to až úsměvný,
jak moc se mi od té doby
změnil svět.

Přibyly šrámy na duši,
pár vrásek na čele
a
spousta vzpomínek.

Všechno je teď jiný.
Ani lepší,
ani horší.
Všechno je to opravdový,
a takový
jaký to má být. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6/11/2018

Napiš mi!

žena, růže, píseň, kost