3.

Život je hledání. Hledáme lásku, dokonalou práci, štěstí. Ženeme se za tím jako šílení a se svojí situací jsme věčně nespokojení. A přitom je život o maličkostech. O detailech, které nám vykouzlí úsměv na tváři. A tak se teď snažím žít i já.

Dříve jsem se pořád něčeho bála. 

Že dostanu špatnou známku. Že nebudu dost dobrá pro to, aby se mnou někdo kamarádil. Že se na mě lidi budou blbě koukat, když si na sebe vezmu sukni. Přemýšlela jsem nad tím, co se hodí a nehodí a c budou říkat ostatní.

Ale teď už vím, že na tom vůbec nezáleží.

Ano, koukali divně, když jsem poprvé vyrazila do školy v sukni. Divili se, že i já mám špatné známky. Ale stačilo pár dní a lidé mě přestali řešit. Prostě jsem pro ně najednou už nebyla tak zajímavá, protože se našel někdo jiný, koho bylo potřeba probrat.

A přes všechny svě chyby mám kamarády. Kamarády, kteří jsou stejně nedokonalí jako já a přesto jsou nejlepší na světě.

Věřte mi, že se svět nezboří, když uděláte chybu a něco pokazíte. Lidi Vás možná chvíli budou probírat, ale brzy je to přejde. Protože jak říká můj děda: "Ostuda trvá maximálně tři dny, pak se vždycky najde něco lepšího než váš příběh". A já mu dávám za pravdu. Konečně chápu, že nedokonalost je vlastně fajn. 

zdroj obrázku: We♥it